text stringlengths 101 697 | orig_split stringclasses 3
values |
|---|---|
Zdá se mi, že se tam něco pálí. " Chápavě se usmál. " To máte asi pravdu. Smrdí to až k nám na oddělení. " Prudce jsem vyskočila, ale chytil mě za ruku a pevně ji stiskl. Nevím proč, ale bodlo mě nějak divně u žaludku. Stála jsem, dívala se do oříškových očí a říkala si, bože, už se zase na mě tak podezřele dívá! Proč?... | train |
Já byla tehdy mladá švadlena, měla jsem dva pokoje, a tak jsem ten druhý pronajala třem nocležníkům, z toho, co mi platili, jsem si zaplatila činži i za sebe a ještě mi zbylo. Tehdy byla velká nouze o byty, přišlo sem hodně vyhnaných Čechů z pohraničí i emigrantů ze sousedních zemí. Izáček se u sousedů ubytoval, jenže ... | train |
Byla si tedy absolutně krásná. Vzrušila se tím a ulehla lačně na gauč. Ale spánek ji přepadl patrně dřív než rozkoš. " " Určitě, " vzpomněl si teď Havel, " vždyť já jsem jí dal prášky pro spaní! " " To je na vás podobné, " řekla doktorka. " Tak je vám ještě něco nejasné? " " Je, " řekl Havel. " Vzpomeňte si na ty její ... | train |
Její bílé květy mají tmavě červené tyčinky. Dužina jako by někdy obsahovala zrnka písku. Hrušky se skladují ve velmi vlhkých prostorách. MERUŇKA Kůra : červenohnědá Plod : peckovité ovoce ( od července do září ) Meruňka pochází z Číny. Peršané a Římané ji k nám dovezli před dvěma tisíci lety. Květy jsou růžové a jsou p... | train |
Klid, který hledal, ho nyní začal unavovat a pozvolné míjení času ho dráždilo i provokovalo. Musím se bránit, uvědomoval si. Rozhodl se proto najít nové přátele. Dlouho se k tomu osměloval ; v sedmdesáti člověk nemá odvahu navazovat nové známosti jako ve dvaceti. Toho únorového odpoledne začalo tát a sníh na cestě vlhl... | train |
" Ne, " ubezpečím ho potichu a napadá mě, že by měl odejít. Hned teď by se měl zvednout. Jinak se možná stane něco, co se stát nesmí a čeho budu litovat. Nemám však dost odvahy mu to oznámit. Sedím a dívám se, jak se naše oči přibližují. Otevřela jsem ústa, ale umlčel mě polibkem. Nechám se hladit po vlasech jeho rukou... | train |
" Tak, " říká a já v tom slyším okopírovaný svůj přízvuk. A už začal natahovat. Tak jsem zhasil cigaretu a dělal, že už nebudu kouřit, a šel jsem do svého pokoje, škrtl, zapálil jsem si a nadechl. Ty první tři doušky kouře jsou nejlahodnější... Dveře se pootevřely. " Dědečku, já budu plakat. " Tak si plač, plač, vyděra... | train |
" Bude zas krásný den. Venku je tak modro. Co tomu říkáte, Flajšmánku? " Ještě před chvílí si Flajšman málem vyčítal, že jednal chytrácky, když všechno odbyl jen kyticí růží a několika pěknými slovy, ale teď byl rád, že se neunáhlil. Slyšel doktorčin signál a znamenitě mu rozuměl. Nit dobrodružství se navazuje na tom m... | train |
Pomlouvání primáře " Netušila jsem, " řekla doktorka, " že se od vás doslechnu tak vřelé ódy na přátelství. Dostáváte pro mne, doktore, docela novou, nečekanou podobu. Nejenže máte přece jen proti všemu očekávání schopnost citu, ale věnujete jej ( a to je dojemné ) starému, šedivému, oplešatělému pánovi, který je už po... | train |
Dělat přesčas jsem odmítl, nechal jsem se vyvézt nahoru, a přestože ještě svítilo slunce a přestože jsem byl špinavý jak prase, naládoval jsem se knedlíky, plácnul sebou na slamník a spal tak dlouho, dokud mě neprobudili, že zase musím jít fárat. V Rakovníku jsem snad ani nežil. Pořád mě něco bolelo a veškerý volný čas... | train |
Jsou sami. Láďa ji přivine k sobě, cítí v tu chvíli sílu muže i lovce a šeptá : " Já tebe taky. Až se uzdravíš, vezmeme se, chceš? " I šepot se ozvěnou vrací v kamenném klenutí jeskyně. Máša se opírá o lokty, zvedá hlavu, dívá se mu do očí a říká jenom : " Chci. " A zase zesláble klesá do kožešin. Vchodem do jeskyně je... | train |
Pojďme se podívat na film, navrhl Frejka a odhalil mi tak další nevídaný luxus - promítací sál ve vlastním domě! Promítač nám pustil nějaký přírodovědný film, krátkometrážní, ale k nepřečkání. Bylo po půlnoci a já už zoufale toužil být doma. Rozloučil jsem se, a jak jsem čekal u dveří na kabát, viděl jsem, jak se dospě... | train |
Pak tu ruku položil na koleno a prsty druhé ruky poslal Alžbětě polibek. Po chvíli dalšího vrtění a tančení se Alžběta vypjala na špičky, ruce ohnula v lokti a dala je za záda, snažíc se prsty dosáhnout co nejvýš po páteři ; pak tanečními pohyby vrátila ruce dopředu, pohladila se pravou dlaní po levém rameni a levou dl... | train |
Moje oči sledují tu roztomilou věcičku blankytné barvy, kterou vláčí Valentýna po zemi. Významně jsem zakašlala, ale nereagovala. Zkusila jsem to hlasitěji a nyní se na mě dcera obrátila s odmítavým výrazem v drobném obličejíčku. Ukazuji prstem, aby se podívala dolů, ale vrtí hlavou. A tak se dívám na podvazek a vybavu... | train |
Nahoře na povrchu se mohlo odehrávat cokoli : bouře, požár, letecký nálet, ale my tady dole bychom o tom nevěděli vůbec nic. Seděli jsme tam dvě hodiny a žádný z nás nepromluvil, alespoň pokud si to dobře pamatuju. Nakonec se dveře otevřely a jiný Němec v civilu přivedl maminku. Měla na sobě šaty, které jsem znal. Vypa... | train |
Vejral přímo na mě a dost dlouho, takže jsem se už hotovil, že seskočím, když kupodivu pohled odvrátil a mně došlo, že mě proti světlu lampy zřejmě neviděl. Musel mě ale nad sebou nějak vycítit, protože vzápětí jeho pohled zas putoval vzhůru, a to už by mě byl určitě objevil, kdyby mě v tu chvíli nezachránilo zavrzání ... | train |
Do telefonu projevila upřímnou soustrast nad tragickou smrtí mojí dcery. " Je to osud, " dokončila svoji dojemnou řeč. Mně do hovoru nebylo. Ani jsem se nezajímala, kdo mě bude zastupovat po dobu nepřítomnosti. Ale zřejmě už někoho našli dopředu. Patrně byli ve špitále informováni dříve než já a počítali s touto eventu... | train |
Bylo mi tehdy asi dvaadvacet, ano, a hrozilo mi, že mě vyhodí z fakulty - když se nad tím zamýšlím, musím uznat, že by to žádná křivda nebyla, zasloužil bych si to. Žil jsem všelijak, mladý kluk, co se dostane z otcovského dohledu a z maličké vesnice do velikého města. Jednou jsem si vyšel po flámu ještě za svítání na ... | train |
Nezapomínejte, že sebevrahové se u nás posílají na léčení do blázince. Tam se nikomu nechce. " " Vám se zalíbilo v sebevraždách, primáři, " řekla doktorka. A primář se zasmál : " Chtěl bych jednou pořádně obtížit Havlovo svědomí! " Havlovo pokání Havlovo špatné svědomí uslyšelo v primářově větě zašifrovanou výčitku, kt... | train |
Babička už většinou nevěděla, kdo byl odesílatel a kdo adresát, jen že to byl někdo z předků, z příbuzných - a konečně, teď už nezáleželo na dávném vlastnictví, dávném žalu nebo radosti. Pro mne z listu dýchala poezie. Neviditelní psali neviditelným, mrtví psali mrtvým. Kdo ví, kdo se kdy bude takhle probírat našimi do... | train |
Na podzim roku 1949 jsem držel svůj život pevně v rukou. Věděl jsem, že za pár měsíců odmaturuju, na čtyři roky půjdu studovat na Divadelní fakultu AMU a stanu se divadelním režisérem. Vůbec mi nevadilo, že se v Praze neuváděla jediná hra, kterou bych chtěl vidět. Revoluce nastolila temnou éru socialistického realismu ... | train |
" Milí pánové, " ozvala se teď doktorka, která dosud mlčela a pozorně naslouchala oběma lékařům, " pokud to mohu jako žena posoudit, mluvili jste oba logicky. Vaše teorie samy o sobě byly přesvědčivé a udivující hlubokou znalostí života. Mají jedinou chybičku. Není na nich zbla pravdy. Alžběta totiž nechtěla spáchat se... | train |
Je sice pravda, že když se tu stavěla trať, trochu hrad opravili, ale jen vyspravili nosné zdi, aby se nesesul do údolí. To byl pravý důvod. Zavalil by jim koleje! Ve středověku to byla strážní hláska, na to můžete vzít jed! " ujišťoval vehementně a hlas se mu chvěl rozčilením. " Když se od hranic blížil nepřítel, zapá... | train |
Vztekle jsem jimi mrskla do kouta a vyhrabala v botníku kotníčkové boty z loňské zimy. Musím si koupit nové. Dveře do ordinace byly dokořán. Nakoukla jsem zvědavě dovnitř a spatřila okatou Kateřinu, jak něco zapisuje do karty pacienta. Hned mě poznala a okamžitě vyskočila na své dlouhé štíhlé nožky. " Pan doktor tu již... | train |
Vešel jsem na to zasněžené bílé pole a procházel se a kolem mě bylo jasněji a jasněji, svítalo. Už byla čitelná i jména na náhrobcích. Četl jsem ta jména mechanicky, tak jako se podroušení lidé často upnou na nějakou jednoduchou činnost, kterou do omrzení opakují, procházel jsem uličkami mezi hroby v nedotčeném sněhu, ... | train |
Kluziště se rozsvítilo několika lampami podél plotu. V létě tu hraje místní tenisový oddíl, v zimě se červená antuka polévá vodou ze stejné hadice, kterou se v létě terén kropí, aby se neprášilo. Jakmile začne mrznout, tenisové dvorce pokryje vrstva ledu a každé odpoledne se odtud ozývá křik a povyk, svištění bruslí, k... | train |
" Už se netrap, ženo! " řekl pán, když vešel do pokoje. " Vím, jak se ten mrňous jmenuje - - Martínek Klingáč! " Potom jí vyprávěl, kudy chodil a co v lese viděl a slyšel. Hanička byla radostí bez sebe. Objala muže a šla do komnaty, kde měla čekat na mužíčka. Chtěla ještě naposledy upříst trochu zlatých nití. O půlnoci... | train |
Náhle jsem zaslechla kroky na schodech. Potichu jsem spustila nohy na zem, vsunula do pantoflíčků s bambulkou. Procházela jsem bytem, kde vládla tma. Na schodiště dopadlo světlo z ulice a já spatřila stín, který stál na předposledním schodě. Nežli jsem stačila vykřiknout úlekem, přiskočil ke mně a sevřel mě do náručí. ... | train |
" PRÁVĚ PROTO TO MUSÍME UDĚLAT POŘÁDNĚ, ŽE O TOM VÍME MY. " Snažil jsem se ještě něco namítat a přesvědčovat mistra, že si tak práci zkrátíme o hezkých pár hodin, možná i dní... " Věci děláme, " řekl mi mistr a zahleděl se daleko za obzor, jako by chtěl dohlédnout až na to místo, kde žijí mrtví, kterým je všechno už ja... | train |
" Jestli chceš do držky? " " Ano. Takové věci se přece babičce neříkají. " Chvíli rozpačitě sedí ve vaničce, mlčky šplouchá kolem sebe nožičkama i ručičkama. Pak opět pozvedne velké něžné oči. " A babičko, co je to dodržka? " " Cože je co? " " Dodržka. Mě se jeden chlapeček ptal, jestli chci dodržky. " Tenhle rozhovor ... | train |
A ta zbývající byla způsobena něčím, co bylo mimo mě a co jsem nemohla ovlivnit, s čím jsem se jen musela vyrovnat. A na tuhle zbývající třetinu platila jiná slova oné dívky. " Víš, ona i bolest má smysl. " Kdyby mi to řekl nějaký zdravý filosof, tak mu nebudu věřit. Ale od téhle dívky to znělo jinak. " Proto jsi tak s... | train |
Ráno chalupník poděkoval a šel dál. Toulal se cestou necestou, až se octl v úzkém údolí, které leželo mezi vysokými vrchy. Šel dál, ale údolí jako by nemělo konce. Už se mu zdálo, že snad nikdy nevyjde ven, když vtom uviděl, jak proti němu kráčí šedovlasý stařeček s dlouhými vousy na bradě a s velkou železnou holí. Sta... | train |
Jak mohla tušit, že se z ničeho nic přižene mohutná vlna a smete Arona s sebou? Probral ji až jeho přidušený křik. Chtěla se vrhnout do vody, ale pak si uvědomila, že neumí plavat. V panice vztáhla ruce k nebi a zvolala : " Vrať mi mého syna! " Aron se vynořil a znovu potopil. Jeho matka křičela zkamenělá hrůzou : " Ty... | train |
Strčila jsem ho zpátky do kapsy a s jistotou, že už mi nikdo volat nebude, jsem ho nevypnula. Chvilku jsem otálela a pak se naklonila z okna. Telefon v kapse cinknul. Přišla textová zpráva. S největší pravděpodobností mi píše Filip. Když sebevraždu ještě na chvilku odložím, dozvím se, co ode mne potřebuje. " Simono, za... | train |
Ze všeho nejdřív sešel do sklípku. Kbelík za kbelíkem odnosil navlhlou zem, odhrabal hlínu až na kamennou podlahu, odkryl ji a vyčistil, vybílil stěny i strop a vyměnil prasklé žárovky. Opravdu, sklípek se k nepoznání změnil, a to profesora hřálo. Uvnitř svítil bělobou a voněl čistotou, která vytlačila původní pach zat... | train |
Za pár dní jsem opět přijel na návštěvu. " Kde je děda? " Babička bezradně mávla rukama. " Na zahradě. " " Na zahradě? " Žasl jsem. Čekal jsem, že najdu milovaného stařečka, jak se chvěje v posteli slabostí a mdlým hlasem prosí o sklenici vody. Dědeček stál na žebříku a trhal jonatány. " No dost, že mi jdeš pomoct, " z... | train |
Kolem stolku běhal mužíček v červené čepičce a modré zástěrce, před sebou tlačil zlatý trakař a prozpěvoval si : " Devět jídel navařím, za nevěstou poběžím. Chystej se, zlatá přadleno, přijdu se zeptat na jméno. Martínek Klingáč jméno mé, nic se ti, panenko, nestane. Jestli ho uhodneš, nechám tě být, a když ne, tak mus... | train |
A najednou kde se vzal tu se vzal tenhle exotický tvor z asijských pouští a dlabe mi pod oknem. Hodil jsem na sebe šaty a letěl ven, celý vyděšený, že vidím fatu morganu. Ale kdepak. Velbloud byl skutečný. Opatrně jsem se k němu přikradl. Zdálo se, že je na lidi zvyklý a dál si cpal hubu lahodnou pšenicí. Běžel jsem te... | train |
Zprvu jen občas, pak již stále častěji vyvstávaly myšlenky, že někde udělal chybu. Na venkově se žilo krásně, klidně. Avšak pro něho až příliš klidně a přechod do této dobrovolné samoty byl nesnadný. Těžko zapomenout ze dne na den ; odhodit návyky víc než čtyřiceti dlouhých pracovních let nelze okamžitě, nelze je vygum... | train |
" Já bych chtěl, abys umřela a tatínek aby umřel, sešli bysme se v nebíčku a byli bysme spolu a povídali a měli se rádi a byli pořád spolu... " Zajíkl se, nadechl, zahleděný někam do svého ráje. Pak na mě upřel očka. Vzala jsem ho do náruče a nepouštěla. Vypnula jsem počítač. Bude malér, bude, zítra neodevzdám, bude ma... | train |
Ta chvíle, kdy ke mně hovořil v mládí, se do mě zaryla. Už vím, že nejsou marné a zbytečné práce, kdepak, nejsou, nebyly a nebudou, jsou jen marní a zbyteční lidé. A pak jsou ti, kteří se mohou spokojeně usmát, když se ohlédnou za svým životem. Ti, kteří sedí na vížce a dělají to, co vědí, že dělat musí. Každý přece ví... | train |
" Můj otec mě učil, " křičel pasažér, " že se vždycky mám přidat na stranu silnějšího! " Hrdina Dvanáct sedláků z vysočiny se vydalo na namáhavou cestu do města, aby si tam nechali semlít obilí. Teď se vraceli zpět do své rodné vesnice, každý s plným pytlem mouky na zádech. Došli k hlubokému lesu, jehož stín lákal k od... | train |
Děti překvapují stále, jenže kolem čtyř let mívají svérázný, zarážející způsob překvapování. " Ty bys chtěl, abychom s tatínkem umřeli? " " Ano. " Počítač bzučel, svítil a vyzýval, ovšem výzva od synka byla mocnější, tohle mi musí vysvětlit. Litovala jsem, že musím přerušit práci zrovna v tak důležitém bodě, ztratím ko... | train |
Musel ještě jednou vstát a celé přední sklo oškrábat. Motor se rozběhl spokojeným klidným brumláním a větrák brzy začal vyfukovat teplý vzduch. Než profesor Havlena dojel na okraj Prahy, přední i zadní sklo bylo dokonale suché a průhledné. Mlha však spíše houstla, útočila na auto v plujících chomáčcích, obchvacovala. L... | train |
Nevzpomínám si, že bych v těch dnech vůbec chodil do školy. Připadá mi, jako bych nekonečnou řadu týdnů doprovázel matku denně na nádraží, což zřejmě nebyla pravda. Snad jsem tam chodil až po škole, nebo už začaly prázdniny. V každém případě se otec neobjevil a mě už ty nezáživné cesty na nádraží začaly nudit. Už jsem ... | train |
( Primář je ovšem ženatý a právě před chvílí pronesl svou oblíbenou sentenci, která má svědčit nejen o jeho duchaplnosti, ale i o jeho záměrech : " Drazí kolegové, největší neštěstí, jaké vás může potkat, je šťastné manželství : nemáte nejmenší naději na rozvod. " ) Kromě jmenovaných čtyř je tu ještě pátý, ale ten tu v... | train |
Začal jsem tam chodit i do školy a mohl jsem si tam odvézt i svého psa. Byl to hrubosrstý jezevčík, kterého jsem dostal od Ježíška poslední rok, kdy jsme ještě jako rodina byli všichni spolu. Vzpomínám si, jak tehdy tatínek usedl k pianu a chystal se s celou rodinou zpívat koledy, což byl štědrovečerní zvyk, který jsem... | train |
Když přešlo období smutku a syn se vrátil ke svému běžnému životu, dostal jednoho večera chuť zajít do hospody a vypít s přáteli pár skleniček. Vzpomněl si ale na svůj slib a počkal, a až ve dvě hodiny po půlnoci vstoupil do své oblíbené hospody. Jeho radostné očekávání se rázem proměnilo v pravý opak, když viděl své k... | train |
Jezdily tu tramvaje, o nichž jsem snil už jako malý kluk, procházely se tu krásné ženy, byli tu cizinci, taxíky, sportovní bouráky, elegantní černé limuzíny politiků a estébáků, byly tu kavárny, prostitutky, muzea a divadla. Paní Klímová se jedním okem mrkla na Honzův vzkaz a rovnou mi šla ukázat, jak se obrovské křesl... | train |
A se svátečním pocitem, jaký mívá umělec při otevření životní expozice ve velké galérii v hlavním městě, postupně každou z desek zaplnil. Na půdě se tak objevila skutečná galérie vzácných rytin, dopisů a kreseb, obrázků a črt, studií, leptů a suchých jehel, všelijakých drobností a miniatur - snad z celého světa. Uprost... | train |
Byla to po dlouhé době první a byla to také možná poslední květina, kterou dostala, odmyslím - li pohřební kvítí, a to se jaksi počítat nedá. Pokud vím, dostala během života květin spousty. Nebožtík její muž, boháč, ji zbožňoval, a jistě jí nosil dražší kytice, než byla tahle od prasynovce, sedmnáctiletého studenta. Ne... | train |
Chtěla se k němu přisát ústy. Ale mladík jí odstrčil hlavu a opakoval, že líbá jen ženy, které má rád. Rozplakala se hlasitě. Ale ani pláč jí nebyl dopřán, protože mladíkova zuřivá vášeň si postupně získávala její tělo, které pak umlčelo nářek její duše. Na loži byla proti sobě brzy dvě těla dokonale spojená, smyslná a... | train |
Hádej, panenko, zlatá přadlenko. " " Zkusím hádat, " usmála se Hanička. " Jmenuješ se Martínek Klingáč. " Jak to řekla, mužíček praštil čepičkou o zem, popadl trakař a byl tentam. Stěna se zavřela a Hanička si konečně oddechla. Od té doby už zlato nepředla, ale co na tom? Víc zlata už ani nepotřebovali. Hlavně že se mě... | train |
" Mohl by ses ráno, až půjdeš z noční, stavit u hlavní sestry a dát jí tenhle dopis? " " Samozřejmě. Můžu se zeptat, co to je? " " Ehm, je to moje pracovní neschopenka. " " Myslel jsem si to. Co je ti? " zeptal se a prapodivně si mě prohlížel. " Nevypadáš zdravě. " " Mám chřipku, " zalhala jsem instinktivně. " Fakt? " ... | train |
Od chvíle, kdy jste se objevil na našem oddělení, není s ní k vydržení. Jsou to už dva měsíce. " Flajšman se podíval ( dlouze ) na primáře a řekl : " To já opravdu nevím. " A pak dodal : " A taky mě to vůbec nezajímá. " " A co ty vaše ušlechtilé řeči? Co ty všechny vaše kdáky o úctě k ženám? " předstíral Havel velkou p... | train |
Poděkoval jsem Klímovi, bafnul kufr a pospíchal ze zámku pryč. Ani jsem se s nikým nerozloučil. Dorazil jsem na nádraží a vzal to prvním vlakem do Prahy, kam už jsem měl stejně léta namířeno. ČÁST TŘETÍ PRAHA LOAJÁLNÍ KOMUNISTA Pro studenta z maloměstské internátní školy, který po šesté nesměl vytáhnout paty z baráku, ... | train |
Já ta jiná slova užívám už dva roky a musím říct, že za tu dobu se mi podařilo dosáhnout spousty věcí, o kterých se mi ani nesnilo. Lidé jsou za jiná slova vděční. Já také, dostane - li se mi jich. Jednu věc lze povědět dvojím způsobem. Jednak pichlavým a jednak hladivým způsobem, při tom prvním si možná ulevíme, jenom... | train |
Modlil jsem se, abych na schodech zaslechl zase ty nejlehčí ze všech kroků, modlil jsem se, aby se dveře otevřely, objevila se maminka a sevřela mě v náručí. Nic. Dlouhé, dlouhatánské nic. Ticho. Nakonec zadrnčel zvonek dole u domovních dveří. Ležel jsem nehnutě a ani nedýchal. Slyšel jsem, jak zvonek vyzvání, a z celé... | train |
Teď se nad tím usmívám, tehdy jsem to brala jako naprostou katastrofu. Snila jsem o tom, že se spolužák do mně zamiluje, a bylo mi jasné, že dívku s nemožným límečkem nikdo prostě milovat nemůže. Babička se mě snažila uklidnit, ukazovala mi, že límeček, jak ho ušila, je daleko hezčí. Ale já jsem od ní celá ubrečená vyb... | train |
Rozplakal se a naléhavě prosil, aby ho pustil dovnitř. Otec v zajetí svého smutku jen křičel : " Zmiz konečně a nech mě o samotě! " Zklamaný a vyčerpaný vzdal nakonec chlapec své snažení a pomyslel si, že bude možná lepší přijít znovu ráno. Uložil se do rohu mezi domy a po několika hodinách spánku znovu zaklepal na dve... | train |
Nejstarší strom se nachází ve Velké Británii a je starý dva a půl tisíce let. Tis je prudce jedovatý! | train |
Zdálo se, že ve vesnici hluk nikdo nezaznamenal. Dojel jsem k malé autoopravně. Majitel seděl před svým domem, pokuřoval a ani nezvedl hlavu. Došel jsem k němu a zeptal se ho, jestli mi výfuk opraví. Přikývl. A mohlo by to být zítra? Je to naléhavé, zdůraznil jsem. Pomalu otočil hlavu a přes rameno zavolal do domu : " ... | train |
A už jsem se připravovala, že mu to vrátím, jenže pak mě napadlo, že schválně řeknu JINÁ SLOVA. Jiná než ta, co chci vyslovit. A udělala jsem to. Viděla jsem na něm, když udiveně zvedl hlavu, že tohle nečekal, tohle teda rozhodně ne, byl připravený na jinou odpověď a už měl odpověď pro mě taky připravenou. Teď musel od... | train |
Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomil, že ten děsivý zvuk nevychází z piana, ale z krabice, která ležela tatínkovi u nohou. Ten jezevčík byl nejlepší dárek, jaký jsem kdy k Vánocům dostal. Pojmenoval jsem ho Rek a stali jsme se velkými kamarády. Když jsme se přestěhovali do Rut, nehnul se ode mě na krok. Za války bylo... | train |
A tak jsem si vzala tebe. " " Ženo moje, na tebe si nikdo nepřijde! " usmál se muž a zase bylo dobře. Přichystali se i s otcem na cestu a pan soudce si svou chytrou ženu pyšně vezl domů. | train |
My kluci z Čáslavi jsme ho měli odvést do Kutné Hory a předat místním skautům, kteří s ním měli jít do Kolína a tak dále až do klece v pražské zoo. Já s Karlem a ještě další dva kluci jsme velbloudovi přehodili kolem krku provaz a táhli ho z pšeničného pole. Byla to dřina. Museli jsme všichni čtyři makat ze všech sil, ... | train |
Rozhodl se, že si bude život užívat a svým bohatstvím prospěje i druhým. V jeho usedlosti se často scházeli praví i samozvaní přátelé. Veselé slavnosti, nádherné koncerty, hlučné plesy a grandiózní hostiny střídaly jedna druhou. Peníze utrácel plnými hrstmi, neodmítl žádnou prosbu, přispíval dobročinným organizacím a j... | train |
Krabička spart, celá zvlhlá a zmáčená, zbarvená vylouhovaným tabákem ležela na dně. " Copak je s nimi? Nejsou dobré? " postřehl profesor vojákovy rozpaky. " Dal jsem je tam před měsícem, někdo si je u mě zapomněl, já už cigarety skoro nekouřím, " vysvětloval. Voják pokrčil rameny, nemusí se přeci ospravedlňovat, nic se... | train |
Stalin zabíral všechny oblasti, které osvobodila Rudá armáda, a proto vyslal do Prahy své poradce, aby na to dohlédli. V Itálii Vittorio de Sica dokončoval svého Zloděje kol. V Praze komunistický ministr kultury Václav Kopecký, který mi pak v životě ještě několikrát zkřížil cestu, burácel ve svém projevu na adresu česk... | train |
Bazén zabíral celé přízemí v postranním křídle. Voda se třpytila jako mušle z leštěného mramoru. Protože koupel si nezakázal, položil mladík svou pečlivě složenou bederní roušku na okraj bazénu a vklouzl do vody. Strýc se nechal chvíli unášet po hladině a pak lehkými tempy zamířil k plovoucímu podnosu s připraveným sek... | train |
Byl s tím vším smířen, přesto ho však občas přepadala hrozná představa silnice, po které je hnán, na níž je všemi viděn a ze které nesmí odbočit. Ta představa se mu vybavila i nyní ; podivným krátkým spojením se mu ztotožnila obrazná silnice se skutečnou silnicí, po níž jel - a to ho přivedlo k náhlé ztřeštěnosti. " Ka... | train |
" Já ale nechci jít na mateřskou dovolenou, " prohlásila jsem rezolutně. Sestra natáhla kouř dlouze do plic a civěla na mě dosti primitivním pohledem. " Ne? Jak to? My jsme s tím počítali! Přece jste už na mateřské dovolené byla pár týdnů před prázdninami. Když nyní vaše vnučka přišla o svoji matku, tak jsme se domníva... | train |
Obě ženy se na sebe s úsměvem podívaly a ruku v ruce se vrátily domů. Snadný úkol Jeden zlomyslný muž pozval mistra na oběd. Když ale mistr přišel, poslal ho sprostě zase pryč. Mistr se beze slova obrátil. Ale sotva ušel pár kroků, zavolal ho muž zpátky. Mistr šel opět k němu, ale on ho opět škodolibě vykázal. Tak to š... | train |
Už teď se nedočkavě těší na chvíli, kdy poprvé dosedne na lavičku pod košatým javorem. A dovede si představit takový večer : z louky za domem zavoní jetel a mateřídouška, z mezí a strání donese vítr lehounké, ale pronikavé cvrčící muzicírování, a než slunce zapadne za protější kopec, celé rudé, nebe se zbarví červánky ... | train |
Bylo mi stejně špatně, jako když jsem čekala první dítě, pouze s tím rozdílem, že při těhotenství s Valentýnou jsem měla chuť na sladké. Nyní jsem neměla apetyt na nic. Nechutnal mi ani ten čokoládový puding. Ležel mi v žaludku jako kámen a pěkně tlačil. Dokázala jsem sníst pouze starou housku, nebo pár dětských piškot... | train |
To exotické zvíře, které se mi v květnu 1945 objevilo pod oknem jako zázračný symbol míru, který spadl z nebe, jako má dvouhrbá holubice, dokonale překrylo mé vnímání historie. Až později jsem přišel na to, že ten můj symbol míru z nebe nespadl. Ke konci války se do Ruska vypravil malý německý cirkus, aby pozvedl nálad... | train |
Měla tvar staré lucerny a trčela přímo nad branou. Přestože už bylo uprostřed zimy, počasí bylo nepřirozeně vlahé. Smrákalo se a já se zrovna spouštěl z vrcholu zdi na držák lampy, když se mi pod nohama ta lampa rozsvítila. Než jsem se z toho šoku stačil vzpamatovat, vrzla brána a otevřela se pode mnou dokořán. Ztuhl j... | train |
Strávil jsem u strýce Boleslava rok, ale on pak přišel o starého podnájemníka z malého bytu naproti přes chodbu, kde jsme bydleli, a vyvěsil do okna ceduli : K PRONAJMUTÍ. Zakrátko se objevili dva němečtí mladí mužové, místo si prohlédli a okamžitě byli ochotni platit mnohem víc, než kolik strýc dosud dostával. Neodváž... | train |
" Primář na vás žárlí. Primáře by to mrzelo. " " Vy máte morální zábrany? " smála se doktorka. " Víte, " řekl Havel, " měl jsem za život přece jen dost pletek se ženskýma, a to mne naučilo vážit si přátelství mezi mužem a mužem. Tento vztah nepocákaný blbstvím erotiky je ta jediná hodnota, kterou jsem poznal v životě. ... | train |
" Ty jsi ale chytrá hlavička! " zaradoval se sedlák. " Máme vyhráno! " Na chudého sedláka doma čekala jeho jediná dcera. Hned otci na očích poznala, že se mu nevedlo nejlépe. " Co je vám, tatínku? Snad jste neprohrál? " " Ještě jsem neprohrál, ale nevím, jak to dopadne, " řekl otec a vyprávěl dceři, co bylo u soudu. " ... | train |
Zaparkoval u plotu. Vítr tu navál sníh do náspu a uhladil celý val tak, že se tyčil jako gotická hradba středověkého opevnění. V nízkých polobotkách se profesor okamžitě propadl do hlubokého sněhu. Vylovil ze zadního sedadla cestovní kabelu s nejcennějšími písemnostmi, které vezl s sebou, uchopil aktovku a chystal se z... | train |
Jde to. Je mi sice pořád zle, ale už to není tak strašné. " " Co to čteš? " otázal se při pohledu na cedulku v mojí ruce, kterou jsem stále zamyšleně svírala. Podala jsem mu ji. " Filip se bude ženit. Víš o tom? " " Slyšel jsem něco, ale tohle vidím prvně. " " Já dnes také. To jsme dva. Já mu to přeju. " " Vážně? " " J... | train |
" Pokud máte tolik práce, napíšeme, že jste nebyla účastna, ale vyrozuměna, " souhlasila paní Kvapilová. S úklonou jsem vyběhla ze skladu a vběhla přímo Leošovi do náručí. " Pardon, " omluvila jsem se, dříve než jsem ho poznala. " Nic se nestalo, sestřičko, " poznamenal svým zabarveným hlasem a já si všimla, že hlavní ... | train |
Divoké myšlenky se mi honí hlavou a já přemýšlím, kde jsem ve svém životě udělala chybu. Valentýna stojí jako přibitá, krátké rezavé vlasy má ležérně rozcuchané a natužené. V účesu má přišpendlenou bílou kopretinu a tylový závojíček jí končí kousíček nad nenalíčeným rtem. Zamyslela jsem se tak, že neslyším ani její, an... | train |
" Pracovní neschopnost od zítřka, " opakovala Magda a tvářila se důležitě. " Už zase? " konstatuji udiveně a prohlížím si papír s barevným pruhem. " Proč? " " Říkala jsem to před chvílí, ale vy jste mi, jak vidím, opravdu nevěnovala pozornost, " zahuhňala a patřičně se zaškaredila. " Ano, už jsem se omluvila. Můžeš to ... | train |
Když ten zloduch viděl, že s chudákem nepohne, dal mu mlýnek a chudák šel. Na zpáteční cestě zase potkal toho šedivého stařečka. Stařeček se ho ptal, jak pochodil, a chalupník mu ukázal mlýnek. " Co s ním budeš dělat? " vyzvídal stařeček. " Budu na něm mlít, když bude co. " Stařeček si vzal železnou hůl a prozradil chu... | train |
Jeho vysoká škola neměla s jazyky moc společného a já věděl, že firma, kterou zastupuje a u které má jistě skvělý plat, by ho nezaměstnávala, pokud by neuměl opravdu hodně jazyků. " Jaks to všechno mohl zvládnout? " Uvědomoval jsem si, jak mě, nejlepšího žáka třídy, tenhle člověk předběhl. Já uměl s bídou jakžtakž angl... | train |
" Kdybyste něco potřebovali, přijď, ano? " opakuje paní Mourková. Láďa přikývne a ani nepozdraví, jde, jako by se ponořil do hlubokého rozjímání. Paní Mourková vzdychne a otočí se za ním. Láďa proběhne škvírou mezi zaparkovanými auty a je pryč. Jenže ve škole to s ním vypadá hůř, škola ho nebaví. Pořád poslouchat o pět... | train |
Je jedno, jak jim tu stupnici hodnot podá. Falešná bude vždycky. Dívám se na dceru, která mi vykládá radostným hláskem, co zase Samuel a co Andrejka, a já si říkám, kéž by jí tenhle pohled vydržel, a uvažuji, jak dlouho jí asi vydrží. Barvy jsou hezké. Jak je to přirozené. Barvy jsou hezké a to je vše. Pes " Tenhle pří... | train |
Dívka prohlásila, že není mizera ona, nýbrž právě on ; bůhvíkolik dívek ho zastavuje na silnici, když jezdí autem sám! Mladík vzal za jízdy dívku kolem ramen a políbil ji lehce na čelo. Věděl, že ho má ráda a že na něho žárlí. Žárlivost není ovšem nijak příjemná vlastnost, ale není - li jí nadužíváno ( je - li spojena ... | train |
Poznal jsem teď, jak umíš být věrna Bohu! Ale kdo umí zradit Boha, člověka umí zradit stokrát snadněji! " Ještě stále nacházela Alice pohotové odpovědi, ale neměla je raděj nacházet, protože jimi jenom rozdražďovala Eduardův mstivý vztek. Eduard mluvil dál a dál a mluvil tak dlouho ( použil nakonec slova hnus a tělesné... | train |
Navíc jeho rodina - snad znáte tu reklamu, nevím už na co je, objevuje se však v televizi často, je na ní takzvaná " šťastná rodina ", takový kýčovitý obrázek, všichni sedí u stolu a děti se zamilovaně dívají na rodiče, kteří se zamilovaně dívají na ně, manžel se dívá zamilovaně na manželku a manželka zase na manžela. ... | train |
Všechno tu bylo nové, nezažité. Nízký trámový strop, kovová postel, malé okno a v rohu kulatá kamínka. Vydechl a jeho dech se ihned změnil v páru. Oheň v noci vyhasl a syrově vlhký prostorný dům opět se proměnil v chladnou rezervaci ledových květů na okenních tabulkách. Profesor cítil svůj prokřehlý obličej, čelo i tvá... | train |
S Alžbětou nechtěl spát nikdo. Když jste se mne dnes ptal, proč nechci brát Alžbětu, říkal jsem vám jakési nesmysly o kráse libovůle a o svobodě, kterou si chci uchovat. Ale to byly jen hloupé duchaplnosti, kterými jsem zastíral pravdu, která je právě opačná a vůbec není lichotivá : odmítal jsem Alžbětu právě proto, že... | train |
Já dopřeji ostatním ještě méně než ty. Když mě někdo pozve a je tam ještě jeden host, pak se ptám, proč byl pozván i on. " " Ale to je přece všechno neškodné, " mínil třetí mrzout. " Jsi jen nejistý. Ptáš se sám sebe, jestli se ten druhý náhodou netěší větší vážnosti a jestli pán domu nabídne dost, abys nepřišel zkrátk... | train |
Ani si nedovedl představit, co starostí vydá takový tučný Vincek, než doroste patřičných rozměrů. Kdepak, zatím musí všechno přijímat po malých dávkách a rozmyslem, aby se nezahltil. Na venkovský život si přece teprve zvyká. Hned po sklípku přišla na řadu kuchyňka v patře. Když pak došel až k půdičce, připadal si jako ... | train |
Blízké okolí už prošel a pořád jen číst se za určitou dobu také omrzí. Dostal chuť být sedlákovi také trochu užitečný a šel se ho zeptat, s čím by mu mohl pomoct. Ten nechtěl dát najevo svou nedůvěru vůči soudcovým zkušenostem se zemědělstvím a jeho schopnosti vykonávat fyzicky namáhavou práci. Ale potom vymyslel vhodn... | train |
Než profesor dopil svůj ranní čaj, zčervenal i plechový komínek ; vzduch, proudící místností, dorážel na okna a stěny a přinášel příjemné teplo. Ještě než sešel po dřevěném schodišti do přízemí, naložil do kamen a uzavřel dolní dvířka, aby oheň trávil pomalu a co nejdéle vydržel. Voda v nedokončené koupelně byla ledová... | train |
Ostatně právě tu neděli v kostele si všiml, že Alice je jakási jiná : hned jak se sešli, vsunula mu ruku pod paži a i v kostele se ho tak držela ; kdežto jindy se chovala skromně a nenápadně, tentokrát se rozhlížela kolem dokola a pozdravila s úsměvnou úklonou aspoň deset známých. To bylo zvláštní a Eduard tomu nerozum... | train |
Nevinné, nepochopené, neúmyslné věty, činy, pohledy, něco, čemu přikládáme jiný smysl? Děti se začínají orientovat ve světě. Nechápou tolik zákonitostí, tolik vztahů. I dospělí se však orientují těžko v citovém vesmíru, neuvědomují si skutečné významy slov, tedy takové významy, jaké jejich slovům přikládají jejich blíz... | train |
Subsets and Splits
No community queries yet
The top public SQL queries from the community will appear here once available.